VLHKOST A VĚTRÁNÍ

Úvodem

Nový trend posledních let v oblasti výplní otvorů vede konstruktéry k vývoji stále těsnějších systémů a tak námi dodávaná plastová okna jsou opatřena minimálně dvěma těsnícími profily (u systému GAMA dokonce třemi), jež dokonale zamezí úniku tepla, ale i vzduchu. Na jedné straně tak zákazník ušetří významnou část nákladů na vytápění, na druhé straně však musí změnit svoje dosavadní návyky pokud se týče mikroklimatu v domácnosti. V domácnosti se může totiž objevit nový fenomén - vlhkost v bytě a s tím spojené problémy, které je nutné řešit. Doposud nebyli zákazníci se svými starými okny nuceni zabývat se nadmíru problémem vlhkosti v bytě a minimální výměny vzduchu v obývaných místnostech. Pokud tedy zákazník, který si nechá osadit nová plastová okna, nepřizpůsobí své návyky, může se setkat i s těmito negativními jevy.

Jak je to s vlhkostí ve vzduchu?

I když se nám to nezdá tak množství vodní páry, které se v průběhu dne uvolňuje do obydleného prostoru je velmi vysoké. Obecně platí, že v domácnosti je několik hlavních zdrojů vlhkosti. Především jsou to koupelny, prádelny, kuchyně, ale neméně podstatným zdrojem vlhkosti je i sám obyvatel bytu. Praní a vaření podstatně přispívá ke zvyšování obsahu vzdušné vlhkosti. Květiny rovněž mohou přispět, ale málokdo si uvědomí, kolik vlhkosti sám vyprodukuje. Vždyť jedna osoba za noc uvolní během spánku až 0,5 l vody. Všechna tato vlhkost se musí nakonec někam odvést, protože pokud zůstane uvnitř obývaného prostoru, setká se dříve nebo později uživatel s výše popsanými problémy.

Kondenzace vlhkosti

Pokud je vlhkost vzduchu v obývaném prostoru příliš vysoká, může docházet ke kondenzaci vlhkosti. Všichni ten jev známe jako orosení, zamlžení zrcadel, skel, kachliček, nebo v jednoduché formě zamlžení brýlí, ke kterému dochází vždy, když teplý a vlhký vzduch se přiblíží k takto chladnému povrchu. V podstatě je příčina jevu velmi jednoduchá teplý vzduch "unese" větší obsah vlhkosti, než vzduch studený. Jakmile se teplý vzduch přiblíží k chladnějším předmětům, ochladí se a nadbytečná vlhkost se musí vysrážet. Je to srážení drobných kapiček vody na předmětech jejichž povrchová teplota je momentálně nejnižší.
Protože tepelný odpor zdiva nebo jiného materiálu pláště objektu je podstatně vyšší, než tepelný odpor skel v oknech, dochází ke kondenzaci vlhkosti právě na okenních sklech.
Okno musí plnit velmi důležitou a základní funkci tj. osvětlení interiéru. Nemůže být tedy vyrobeno z příliš silného materiálu. Základem je vždy sklo a teplotní vodivost skla je ve srovnání s jinými materiály relativně vysoká, ačkoliv námi používaná skla se standardním koeficientem prostupu tepla U patří k nadprůměru používaných materiálů. (ČSN 73 0540-2 předepisuje pro okna koeficient prostupu U= 1,1 W/m2K). Je-li vnější část okna intenzivně ohlazována v důsledku vyšší vodivosti skla se může jeho vnitřní povrchová teplota ochladit až na kritickou teplotu při níž nastane kondenzace vlhkosti.
V místech kde trvale dochází ke kondenzaci vlhkosti je zvýšené nebezpečí vzniku plísně a je jim proto vždy potřeba věnovat pozornost. Zatímco zkondenzovaná voda na skle je spíše jen estetická záležitost, plastovému oknu už vůbec neublíží, tak plíseň představuji již určité zdravotní riziko.

Princip větrání

Snižování vlhkosti není jediným úkolem moderního větrání. Pro uživatele bytu je důležité zajistit kontinuální výměnu vzduchu. Samotné větrání zajišťuje tyto základní funkce:

  • Regulace vlhkosti v bytě
  • Obnova vydýchaného vzduch
  • Odvedení zápachu a škodlivých látek
  • Regulace teploty
  • Zabezpečení přívodu vzduchu pro případné spalování (sporák, kotel)

V podstatě je potřeba rozlišovat dva způsoby větrání.

Přirozené větrání:

  • Spárové větrání
  • Větrání oknem
  • Větrání šachtou
Nucené větrání
  • Odvětrávací zařízení
  • Klimatizace

Spárové větrání

Při tomto způsobu větrání je okno z určité části pootevřeno. V případě standardních otvíravě sklopných oken je zpravidla okno sklopeno. Toto větrání je podmíněno působením obsluhy, pokud se ponechá okno dlouhodobě sklopené může dojít i k silnému ochlazení místnosti, ochlazení zdí a velkým ztrátám tepla.

Nárazové větrání

Podstatně efektivnější než předcházející způsobe je nárazové vyvětrání místnosti. Okno se na dobu ca 4 - 10 minut nechá otevřené a přitom se vymění veškerý vzduch v místnosti. Energetické ztráty přitom jsou minimální, ztratí se pouze energie obsažená ve vyměněném vzduchu. Zdivo se přitom neochladí.

Příčné větrání

Příčné průvanové větrání je nejintenzivnější a také nejrychlejší způsob větrání místností. během ani ne 2-4 minut je veškerý vzduch v místnosti vyměněn. Přitom je potřeba jen otevřít proti sobě umístěná okna a dveře